Překlad do hebrejštiny a překlad z hebrejštiny

Překlad z češtiny do hebrejštiny a z hebrejštiny do češtiny od překladatelské agentury «Ruský překlad» provádí profesionální překladatelé hebrejštiny. Provádíme překlady pro komerční a státní organizace a také pro fyzické osoby. Naše služby v sobě zahrnují veškeré typy písemného překladu z hebrejského jazyka a překladu do hebrejského jazyka.

Písemný překlad česko-hebrejský a hebrejsko-český všech typů dokumentace včetně technické, právní, lékařské, umělecké, překlad softwaru a počítačových her.

Překladatelé hebrejštiny, pracující v naší překladatelské agentuře, jsou diplomovaní specialisté, absolventi předních českých a evropských vysokých škol a překladatelé – rodilí mluvčí hebrejského jazyka.

Cenu česko-hebrejského a hebrejsko-českého překladu: zjistíte tady

Minimální zakázka na písemný překlad z hebrejštiny a překlad do hebrejštiny: 1 normo stránka.

Naše překladatelská agentura v co nejkratší době vybere překladatele (nebo skupinu překladatelů) z/do hebrejštiny právě té tématiky, kterou potřebujete.

Provádíme překlad v následujících oblastech:

Technický překlad hebrejštiny
Technický překlad informačních materiálů, překlad technické dokumentace, technický překlad návodů na použití různých zařízení nebo strojů, překlad technické literatury, další odborné texty;

Umělecký překlad hebrejštiny
Umělecký překlad knih, článků, povídek a jiné prózy, umělecký překlad poezie, překlad reklamních materiálů, jiné texty pro překlad kterých je nezbytný tvůrčí a kreativní duch, a vše ostatní, co je možné zařadit do uměleckého překladu;

Právní překlad hebrejštiny
Rřeklad smluv, překlad kontraktů, překlad usnesení a právních dokumentů, překlad bankovní dokumentace, překlad business plánů společností překlad různých druhů dohod a ujednání, vyhledávání a překlad zákonů různých zemí pro společnosti, které plánují rozšíření svého businessu v těchto regionech, překlad rozhodnutí soudu a arbitrážních jednání;

Lékařský překlad hebrejštiny
překlad návodů na použití lékařských zařízení, překlad lékařské dokumentace (propouštěcí zprávy, anamnézy, potvrzení, výsledky vyšetření), překlad lékařské literatury a vědeckých článků z různých oblastí medicíny, překlad brožur pracovníků výzkumu a protokolů výzkumu, překlad návodů na použití lékařských preparátů, překlad výsledků výzkumu a pokusů farmaceutických preparátů;

Překlad a lokalizace webových stránek z/do hebrejštiny
Pokud je pro Vás důležité, aby o se o obsahu Vašich webových stránek dozvěděli po celém světě, specialisté naší překladatelské agentury, společně s předními specialisty v oblasti umělecko-literaturního a technického překladu, jsou připraveni Vám v tom pomoci. Jsme připraveni provést celý cyklus lokalizačních prací Vašich webových stránek a také optimalizaci již lokalizovaných webových stránek pro mezinárodní vyhledávače.

Hebrejština označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou až po moderní hebrejštinu, kterou se dnes hovoří ve Státu Izrael.

Hebrejština patří do rodiny semitských jazyků, resp. ke kanaánské severozápadní skupině. Nejstarší dochované hebrejské texty pocházejí z 10. století př. n. l. (tzv. gezerský kalendář). V případě starších textů není možno hovořit o plné diferenciaci severozápadních semitských jazyků mezi jednotlivé jazyky či větve, hovoří se tedy spíše o společné protosemitštině nebo protokeneanštině.

Hebrejské písmo vychází stejně jako písmo řecké, latinské nebo arabské z písma fénického. Všechna tato písma mají společný základ v písmu protosinajském (cca 1500 př.n.l.), které tvoří přechod mezi písmem obrázkovým a hláskovým, a z něho se vyvinuvším písmem protokenaánským (13.-11. stol. př.n.l.), které je přímým předchůdcem fénické abecedy. Dnešní podoba hebrejského písma pochází zhruba z 5. stol. př.n.l. a byla ovlivněna vývojem aramejského písma. Jedna z původních forem písma se zachovala u Samaritánů a můžeme ji najít i ve svitcích od Mrtvého moře, kde je tímto typem písma zaznamenáno Boží jméno JHVH. Hebrejština má 22 znaků pro souhlásky; samohlásky se nepíší. Pro rozlišení vokalizace se používá tzv. nikud vyvinutý židovskými učenci v době, kdy už hebrejština byla pouze bohoslužebným jazykem a bylo třeba sjednotit čtení biblického textu v židovských obcích roztroušených po celém světě (viz masoretský text). Hebrejské písmo se píše zprava doleva.

Dějiny moderní hebrejštiny, označované souhrnně jako ivrit, začínají se zrodem sionistického hnutí v 19. a 20. století. Období obnovy hebrejštiny jako moderního živého jazyka začíná rokem 1881, kdy do Izraele (tehdy integrální součásti Osmanské říše) přistěhoval z Litvy Eli’ezer Ben Jehuda (vlastním jménem Eli’ezer Jicchak Perlman), který se stal hlavním propagátorem užívání hebrejštiny v každodenním životě. Do té doby byly hlavními jazyky jišuvu (židovského osídlení) arabština, ladino a jidiš. Řada nově příchozích přistěhovalců hovořila rusky, jako o společném jazyku se uvažovalo též o němčině nebo francouzštině, tisk vycházel rovněž anglicky a italsky. Jeden společný dorozumívací jazyk pro židovské obyvatelstvo Palestiny byl tedy více než nutný.

Úkol, který si Ben Jehuda předsevzal, mu byl usnadněn několika faktory (kromě nutnosti společného jazyka, kterou pociťovali hlavní představitelé sionistického hnutí) - na celém území Palestiny (v Turecku „jižní Sýrie“) neexistoval žádný ryze národní jazyk stejně jako neexistoval ryze palestinský národ. Arabština byla užívána jako dorozumívací jazyk pouze ve formě syropalestinského dialektu, ve spisovné podobě pak byla stejně jako spisovná hebrejština odkázána k bohoslužebným účelům. Jako jazyk úřední a vojenský sloužila turečtina. Hebrejština byla velmi vhodně zvolená jako ideologický nástroj podporující sionistické snahy o ustanovení židovského - hebrejského státu, navíc tak docházelo v období archeologických objevů, které ještě více umocňovaly spojení moderních „hebrejců“ s jejich starověkými předky.

Hlavním problémem bylo vytvoření nové slovní zásoby odpovídající potřebám moderní doby. Pro tyto účely sloužily jak hebrejské novotvary, tak i slova převzatá z arabštiny nebo aramejštiny. Gramatický systém byl téměř beze změn přejat z biblické hebrejštiny, pouze systém vidů byl opuštěn a nahrazen pro indoevropské jazyky typickým systémem časů (perfektum - minulý, imperfektum - budoucí, participium - přítomný), stejně tak nebyla obnovena biblická anomálie konsekutivní vav a některé biblické tvary se postupně přestaly používat (infinitiv absolutní, participium nif’alu, které se rovněž ukázalo jako nadbytečné apod.). Syntax je podobná biblické hebrejštině, nicméně inspirace pro syntax byly brány jak z maimonidovské středověké hebrejštiny, tak i z pozdější východoevropské hebrejštiny.

Ohledně výslovnosti se Ben Jehuda přikláněl k sefardské výslovnosti na úkor aškenázské, ale narážel na problém, kdy imigranti z Evropy nebyli schopni určité hlásky (především ajin a chet) vyslovit. V roce 1923 ustanovil Va’ad ha-lašon („Výbor pro jazyk“) následující doporučení:

V roce 1918 byla již hebrejština jako živý jazyk přijata jako jeden z úředních jazyků mandátní správy v Palestině a v roce 1948 se stala úředním jazykem státu Izrael.

Nabízíme

technický překlad z češtiny do hebrejštiny
překlad z češtiny do hebrejštiny s lékařskou tématikou
překlad z češtiny do hebrejštiny právní tématikou
překlad z hebrejštiny do ruštiny
překlad z ruštiny do hebrejštiny